čtvrtek 18. července 2013

Metro: Last Light - Faction Pack DLC

Jak já nemám rád déelcéčka - obsah na poslední chvíli vysekaný ze základní hry a potom v podobě  pármegového souboru, obsahujícího několik spouštěcích skriptů, zpětně dodaný všem, kteří se nebojí vydyndat ze sebe ještě pár eur a mít tak kompletní hru až po náležitém příplatku. Proto není divu, že ohlášená čtveřice placených přídavků pro Metro Last Light mě znejistila a já tak čekal všelicos.

Bodem k dobru je rozhodně skutečnost, že nejde o typický výsek ze základní hry, ale že za ty peníze skutečně hráč dostane poměrně macatý balík se skutečným obsahem a všemi předchozími aktualizacemi. Prvním z doposud vydaných DLC se stává Faction Pack, v němž se zhostíme role celkem tří postav. Pro každou z nich je přichystána nějaká ta nová zbraň, leč jejich seznam je... inu... moderní. V prackách si tak osaháme tlumenou odstřelovačku, ruční granátomet, automatickou brokovnici, C4 granát a... ehm... rotační kulomet. 

Přesně tohle jsme od Metra čekali. Stát jako pitomec na místě s rotačákem v rukou. Ou... jé...

Hned v prvním příběhu se vžijeme do kůže jednoho z nacistů v těžkotonážním obleku, bránících vstup do stanice D6. No a jak už to tak v bránících misích bývá, ocitnete se v uzavřeném prostoru s rozlohou zhruba čtyři krát čtyři metry a zhruba pětadvacet minut jenom jako vemeno kropíte po všem, co se hne. K dispozici je bedna s nekonečnou municí, onen zmíněný rotační kulomet a granátomet, nekonečný příval protivníků, spousta výbuchů, minimum míst ke krytí a na konci záběr na hromadu mrtvol. A když říkám hromadu, skutečně tím myslím hromadu. K téhle části toho není mnoho co dodat, a to hlavně proto, že stojí slušně řešeno za vyližpozadí. Tedy za předpokladu, že vás nebaví jenom tupě držet myšítko a do toho sem tam ďobnout do klávesy pro úkrok nebo skrčení. Ne, první mise se vážně nepovedla a i zadarmo by byla drahá.

Druhá mise je pravým opakem. Opět se (tentokrát jako čerstvě přijatý ranger ze stanice Polis) podíváme do knihovny, kterou tak důvěrně známe z prvního dílu; cílem tentokráte bude prozkoumávat okolí a hledat artefakty z doby před katastrofou. Jde například o starý monitor, sadu s nářadím, klávesnici, plyšového medvídka, reproduktor, obraz a spoustu podobných věcí, majících nějakou vazbu ke dřívějšímu způsobu života. Jenže je tady poměrně velký háček. Nemůžete pobíhat jen tak bezhlavě po okolí a sbírat všechno, na co narazíte. Batoh, do kterého se všechny předměty štosují, je omezen na pět míst, tudíž se budete muset několikrát vrátit na hlavní základnu, sloužící jednak jako úložný bod a druhak i jako obchod, v němž si můžete dokoupit chybějící vybavení za peníze, kteréžto utržíte právě odevzdáním výše vypsaných předmětů. Pokud se vám podaří všechny rozházené relikvie najít, můžete se pochválit.

Tolik věcí a tak málo času. Co naplat... rychle koupit filtry a jdeme na věc.

Nápad vynikající. Zpracování však bohužel trpí tím, že při pátém hledání už vás toho tolik nepřekvapí a hlavně vás budou otravovat dokola se obnovující mutanti, kteří jen zbytečně polykají beztak vzácnou munici. To, že horko těžko nějak upižláte Knihovníka a za necelých dvacet sekund máte za zadkem dalšího, stačí samo o sobě k tomu, abyste misi znechuceně vypli a dál se k ní už nevraceli. A aby té frustrace nebylo málo, bude vás limitovat ještě kapacita filtrů (neb jak všichni víme, knihovna se nachází na povrchu a vzduch mimo tunely metra je kontaminovaný ještě na několik století dopředu). Do knihovny a přilehlých oblastí vede vždy několik cest, jimiž si můžete značně ukrátit návrat na základnu, akorát si je tedy musíte nejprve z druhé strany odemknout. Kdyby autoři věnovali více času právě knihovně a na ostatní mise by se vykašlali, udělali by mnohem líp. Ale tak nebo tak, knihovna je rozhodně nejzajímavější částí celého tohoto balíku. Škoda jen té repetitivnosti a nedodělanosti.

Posledním pánem na holení je odstřelovač Rudých, s nímž se budeme muset probít skrz celou základnu členů Reichu až ke vstupu do jejich tajné základny. Pro tyto účely vyfasujete tlumenou odstřelovačku společně s pistolí a jediným cílem tak bude nenápadně všechny protivníky zneškodnit, aniž by stihli vyvolat alarm. Na první pohled to zní víc než slibně, ale stejně jako v případě knihovny jde jen o klam. Postup je jako obvykle přísně lineární, výbavy máte víc než dost a protivníci chodí natolik okatými cestičkami, že vyvolání alarmu skutečně nebude žádným velkým problémem. Alespoň pokud se vám podobně jako v mém případě nebugne umělá inteligence. Co ale rozhodně problémem je, je celková délka. I v hraničářském režimu nezabere dohrání této miniúrovně déle než půl hodinky, a to ještě když se budete hodně loudat. 

Dvě cesty a ani na jednom konci nečeká žádná milá společnost.

Za pět euro tak ve 4A Games připravili jednu misi čistě odpadní, jenom aby měli ti mladší do něčeho střílet a další dvě s dobrým námětem, ale ne zrovna zvládnutým zpracováním a se spoustou nedomyšleností. Je tak jen na vás, jestli obětujete další peníze do nijak zvlášť zajímavého přídavku, bez jehož existence se v klidu obejdete. A ještě taková perlička na závěr - rovnou zapomeňte, že byste v hraničářském režimu odehráli všechny tři pasáže. Tedy za předpokladu, že nechcete skončit u praktického lékaře s prosbou o předepsání léků na zklidnění rozběsněných nervů. Absence naprosto jakéhokoliv způsobu, kterým by šlo zjistit, jak na tom vlastně vůbec jste, je neomluvitelná. Ne v balíčku s takovou náplní.

Žádné komentáře: