Doom III - BFG edice

Když roku 2004 konečně vyšel Doom III, herní magazíny se mohly zbláznit a začaly se předhánět v tom, kdo se vytasí s vyšším (mnohdy až absolutním) hodnocením a dovětkem "Tuhle hru prostě musíte mít, i kdybyste měli umřít". Realita ale byla trošku jiná a i když Doom byl fajn střílečkou (s obrovským hypem), nenabídnul nic neviděného - teda samozřejmě až na tou dobou vynikající grafiku, kterou si stejně mohl dovolit nastavit jen málokdo. Když byl poté ohlášen a posléze i vydán datadisk Resurrection of Evil, magazíny se ozvaly znovu a absolutní desítku se už nezdráhal dát nikdo. Aby taky ne - oproti základní hře byl tenhle přídavek mnohem povedenější (možná taky proto, že ho neměli na svědomí přímo lidé z id, ale hoši z Nerve Software) a zcela zaslouženě se o něm mluvilo jako o "tom lepším Doomu". Ale pořád se tady vznášel ten hutný oblak přehnaných očekávání.

 

Jenže doba se mění a nároky hráčů jsou (prý) jiné, než tomu bylo dřív. Recenzovaná BFG edice je remakem původního třetího dílu a vábí tedy nejen na "upravenou" grafiku, která je samozřejmě tím největším lákadlem, ale i na upravené a "lepší" zvuky. Tedy tak alespoň zní oficiální propaganda. Jenže jak už někteří tuší, zdání není takové, jaké se na první pohled jeví a člověk musí vůči podobným prohlášením vytáhnout obezřetnost na nejvyšší možnou úroveň. Modely postav, zbraní a vlastně i všeho ostatního zůstaly naprosto beze změny, jen byly v některých případech potaženy jinými texturami. Problém je, že jejich rozlišení se prakticky nezměnilo, takže nemůžete čekat bůhvíjaké zázraky - ostatně z okolních screenshotů si můžete udělat obrázek sami. Pokud už doma předchozí třetí díl máte a dychtíte po modernějším kabátě, není nic snadnějšího, než si hru opatchovat na verzi 1.3.1, stáhnout Wulfen Texture Pack a k němu přidat Sikkmod (případně rovnou VelociREAL Ultimate). Nejen, že výše zmíněné modifikace BFG edici s přehledem natrhnou pozadí, ale zároveň vás nebudou stát ani halíř.

Zato zvuky jsou jednoznačným fiaskem. Zbraně zní neskutečně tlumeně, v okolních zvucích téměř zanikají a všechno to zní tak nějak plastově. Problém by to nebyl v případě, kdyby hra alespoň umožňovala trochu si s hlasitostí pohrát, ale to skutečně nehrozí a jedním globálním posuvníkem žádných zázraků nedosáhnete. Inu nesmíme opomíjet, že BFG edice je "pouhý" konzolový port a s tímto faktem jde ruku v ruce další věc, co si zaslouží vyzdvihnout.

Po prvních krůčcích napříč stanicí UAC záhy zjistíte, že s takhle nastaveným FOVem se prostě hrát nedá, a to ani s vypětím všech sil. A je to skutečně tak. Po nějakých dvaceti minutách jsem (bez legrace) hru vypnul a koutkem oka pošilhával po něčem, kam bych mohl v krajním případě odložit obsah svého žaludku. Naštěstí jako vždy pomohl vševědoucí strýček Google a po přidání parametru +set g_fov 95 do zástupce hry se podařilo tento odporný problém úspěšně překlenout. Hodnotu FOVu si samosebou můžete zvolit čistě dle vlastního uvážení, a dokonce ani při vyšších nastaveních nedochází k nijak markantním deformacím okrajů obrazovky, což je toliko oblíbená deviza ostatních her. Nejde ale říct, že by se pár omezení přece jenom nevyskytlo, ať už od klasických protáhlých rukou společně s modelem zbraní, tak i například po poměrně úsměvnou chybu s poskakujícím zásobníkem u samopalu, jenž budí dojem, že je zbraň zlomená a pohromadě drží snad jen silou vůle nám svěřeného mariňáka. Co ale rozhodně musím pochválit, je změna (nebo spíše úprava) HUDu. Konečně se na širokoúhlých monitorech neroztahuje a i písmo je znatelně vyhlazenější, stejně jako se razantně zkrátila doba načítání jednotlivých misí. Jenže to je na reedici nějak málo.

Hratelnost samotná je v podstatě tatáž, jako před pár lety, a to včetně hnusáren typu "po sebrání lékárničky objeví se ze tmy tmoucí náhle skupinka Impů, snažících se mariňáka svými velkými drápy rozsápati". Vzato kolem a kolem bych však dal ruku do ohně za to, že likvidování všech těch pekelných stvoření je tak nějak jednodušší, a nic na tom nemění ani nejvyšší obtížnost. Reakce protivníků jsou subjektivně značně zpomalené (tudíž je je i snadnější dostat na lopatky) a korunu tomu všemu nasazují ozbrojení zombie vojáci, kteří se po vyběhnutí na pár vteřin zastaví a vůbec nijak nereagují. To samozřejmě dává dostatek času k jejich efektní likvidaci brokovnicí přímo do mozkovny.

Kromě původního Doomu III a jeho datadisku Resurrection of Evil se v BFG edici nachází ještě legendární první a druhý díl a speciální bonus s názvem Lost Mission, což je (jak již název napovídá) jedna nová herní kapitola, která vám zabere zhruba necelé dvě hodiny času. A právě tady je nejvíc vidět uspěchanost a nevyváženost skoro všeho, co se nevyvážit dalo. Co chvilku nacházíte nové a nové zbraně, hordy a hordy munice, kterou ani nemáte šanci efektivně využít, ze všech stran na vás vybíhají noví protivníci a navíc procházíte i částí původních oblastí s naprostým minimem změn. Můj dojem byl asi takový, jako kdyby se mi do rukou dostal přebalený a o 75% sesekaný původní díl, ze kterého někdo ještě na poslední chvíli špachtlí seškrábal nálepku s nápisem Technologické prezentační demo.

Ani ta hororová atmosféra není tak silná, jako kdysi bývala, za což ale může rovnou dvojice novinek - první nese název "baterka na zbroji", druhá pak "světlejší úrovně". Oproti dřívějšku tak můžete paprskem světla oblizovat temná zákoutí a neprobádané chodby takřka bez omezení a pokud už náhodou energie ve svítilně dojde, baterka se obnoví a po několika krátkých vteřinách svítíte vesele dál. Už žádné opatrné přehrabování se v arzenálu, sotva zahlédnete potácejícího se zombíka - teď na to stačí jedno kliknutí a je po starostech. Světlejší úrovně snad ani nemusím nijak vysvětlovat - opět se stačí podívat na srovnávací obrázky pořízené z Resurrection of Evil (obrázky vlevo) a novější BFG reedice (obrázky vpravo). Zesvětlení je víc než markantní a nějakému zásadnímu využívání baterky to nepomáhá ani za mák.

Bylo tedy vlastně vůbec nutné dělat remake? Nebylo. Bylo by těžké udělat jen nadstavbu s přidanými úrovněmi a podporou pro širokoúhlé monitory ve spojení s novým HUDem, třeba i za nějakou nižší cenu? Nebylo. Ale doba je zlá a každá mince se počítá; a čím je mince větší, tím víc hřeje v kapse. Za cenu zhruba třiceti euro, za jakou se v tuto chvíli BFG edice na Steamu nabízí, by si ji mohl koupit skutečně jen velmi zarytý fanoušek a nebo někdo, kdo původní trojku ani s datadiskem neměl možnost hrát. Pro ty ostatní je to ale koupě velmi nevýhodná, a to zvlášť v případě, že jste si pekelnou branou prošli teprve nedávno a nebo si na průběh dobře pamatujete. Ale aspoň se nikdo neodhodlal k začlenění autohealu.